Teď a tady! Royal Enfield Bear 650 kolem ČR - část I. - test

Teď a tady! Royal Enfield Bear 650 kolem ČR - část I. - test

Dnes nepůjde o klasický test, jako jste byli zvyklí u mých automobilových článků. To z jednoho prostého důvodu, bude to totiž motorka, na které jsem za 6 dní ujel téměr 2.000km a objel naši krásnou zemi. Schválně, jestli si všimnete "easter eggu" v průběhu celého článku.

Pár informací k modelu a historii:

Royal Enfield, značka, pro kterou už rok pracuju vyšla letos s novým modelem, který nese název Interceptor Bear 650. Jmenuje se tak podle závodu Big Bear Run, který v roce 1960 v Kalifornii vyhrál tehdy teprvě 16-ti letý Eddie Mulder na svém motocyklu právě značky Royal Enfield. V těžkých podmínkách, po nevydařeném startu se mu v poušti podařilo vyhrát a odstartoval tak svou fascinující kariéru závodníka.

Zrodila se tedy legenda, která dala letos vzniknout motocyklu s tímto odkazem. Je vidět, že značka Royal Enfield do svých strojů vždy dává něco navíc a Bear 650 je toho příkladem.

Royal Enfield Interceptor Bear 650 v barevném provedení Wild Honey:

Cesta kolem ČR aneb spojení příjemného s užitečným.

Každého, kdo rád jezdí na motorce tohle určitě už napadlo a já jsem se letos rozhodl tenhle nápad zrealizovat. Jak nejlépe vyzkoušet novou motorku, než ji vzít na takový výlet? Jen hodinami a ujetými kilometry v sedle člověk zjistí, co mu sedí a co třeba ne. Jaká je ve všech možných situacích a podmínkách. Beara 650 mi ochotně půjčili ve Vintage Garage Motors. Zabalil jsem tašku, bágl s foťákem, spacák a kámoše Kubu, který vyrazí na své Hondě Africa Twin. 

Než se dostaneme k cestě kolem ČR, která bude druhou částí tohoto článku, provedu Vás mými pocity z motorky jako úplně obyčejného, ale nadšeného motorkáře. 

Ovládací prvky, sdílení navigace a ergonomie:

Vše je tam, kde má být! Fakt! Komu vadí digitální displaje, rychle ho to přejde. Enfieldu se podařilo perfektně zapojit moderní technologii do old-schoolově vypadající motorky. Mně osobně ten TFT display svou kvalitou zobrazení a možnostmi, které nabízí dává přesně to, co potřebuju. Jediné, co mi chybí je venkovní teploměr. Najdete tu trip 1, 2, spotřebu paliva, ujeté vzdálenosti, dojezd, je možné přes aplikaci RE zrcadlit navigaci, což je funkce, kterou jsem na konci cesty využil moc rád. Že má Bear USB-C na nabíjení je opravdu příjemný benefit. 

Ergonomie je velmi dobrá, ze všech motorek z RE mi tohle sedlo okamžitě, jak kdyby mi to bylo šité na míru. Jel jsem na všech Enfieldech do jednoho, ale Bear mi prostě sedí nejlépe. Sedlo je širší a ideálně tvarované, pohodlné a posez v souvislosti se stupačkami je tak akorát. A ta modrá barva, to je pecka! Teď už můžu říct, že na něm jdou překonávat vzdálenosti kolem 350 - 450km denně bez pocitu, že mi upadne zadek. Pohled na detaily a medvěda potěší pokaždé, co na motorku sednu. Na spolujezdcovu část  sedadla v pohodě dáte tašku a dokonce je ji i za co přivázat - ale to se mi ani jednou nepovedlo udělat stejně. Znám 180 způsobů, jak na to!

Brzdy, podvozek, výfuk a motor:

Několikrát se mi stalo, že jsem se dostal do situace, kdy jsem opravdu potřeboval prudce brzdit z vyšší rychlosti. Překvapila mě účinnost brzd a grip seriových pneumatik. Je to na velikost a váhu naprosto adekvátní a funguje to velmi dobře. Pokud se na to člověk cítí, nebo to situace vyžaduje, je možné si na zadním kole vypnout ABS, kterým je Bear na vybaven. Přední i zadní kotouče jsou plovoucí, předek 320mm dvoupístek, 240mm zadní jednopístek. 

„Je to tvrdý". Slyšel jsem několikrát.

U podvozku se trochu pobavíme o jeho nastavení a komfortu. Jelikož jsem na Bearovi už jezdil v různých provedeních zadních pružin, znám jak serii, tak i například YSS variantu. Ano, Bear je tuhý, byť je to scrambler, se kterým by člověk měl mít možnost vjet i do lehkého terénu (čti na polňačku). Mně tahle vlastnost ale přestala vadit v momentě, kdy jsem přestal jezdit na rozbitých silnicích, logicky. Ale upřímně, kdo z Vás na nich jezdí dobrovolně? A v tom terénu na tom prostě chce nesedět, ale stát ve stupačkách. Pak je všechno tak, jak má být a reálně to žádný upgrade nepotřebuje. Nicméně, možnost upgradu tu je, pokud bydlíte v kraji, kde to se silnicemi není žádná sláva. Přední SHOWA je jako vždy skvělá, nicméně taky nastavená do větší tuhosti, jako celá motorka.

70% silnice, 30% lehčí terén (polňačky).

Na Bearovi budete pravděpodobně jezdit z velké části na silnici. Tam se chová naprosto sebejistě a dovolím si říct, že se to s ním dá i celkem slušně sekat. Jako úplně obyčejný uživatel a hobby motorkář jsem absolutně nadšený z jízdních vlastností. Pocitově je Bear opravdu ochotý skládat se do zatáček, dá se krásně přehazovat a skvěle drží stopu. Je to pecka, bez debat se tahle motorka neskutečně povedla naladit. Absolutně maskuje těch 200kg + a dává tak pocit jistoty a radost z ježdění.

TWIN od Royal Enfield je motor, který se využívá řadu let pro všechny "velké" Enfieldy. Od GT, přes Super Meteora až právě po původní a stále aktuální Interceptor, potažmo Beara. Je hodný, sametový, vyvážený a výkonu má tak akorát. Mám ho rád. Není to žádný vysokootáčkový zabiják, reálně je mu nejlépe kolem 5-6tis. Po "scramblerovsku" jsou svody vedeny do jedné koncovky. Motor má super zvuk, hlavně když otevřete výfuk, což u konkrétního kusu bylo tak, jak to má být. Koncovka PoweRage a "decat". Boží, návykový zvuk, bublání a lehké střílení při brzdění motorem na nižší kvalty, zkrátka pecka! To prostě podtrhne charakter motorky tak, jak si to představuju. 

Zvuk Beara s otevřeným výfukem PoweRage si poslechněte zde.

Co ten design nádrže? Co ta šestka, nebo je to písmeno H, jako Honey? To první, ale drobný detail 1/2, který tvoří zbytek dává dohromady 6 1/2, jako objem motoru 650. Detaily a smysl jsou opravdu věci, které RE jdou velmi dobře.

Vzhled staré školy, ale moderní technika.

Ta se nevyhla ani světlům, nebo blinkrům. Všechno už je dnes LED. Přední světlo v nocí svítí dobře, dokonce mám pocit, že lépe, než na Himalayanu, ale teoreticky je to stejné světlo a jen pocit. Jo a přesně tak, je to elektrikářská páska a přelepené mouchy. Prostě se mi to vždycky líbilo, tak jsem to tam na ten výlet nalepil, no a co.

Všechny blinkry, stejně, jako zadní světlo jsou také LEDkové, vypadá to super.

Příslušenství, které by na scrambleru nemělo chybět.

Motocykly Royal Enfield jsou známé svým širokým sortimentem originálních doplňků. Tenhle konkrétní Bear má kromě výfuku s decatem ještě RE padák motoru a spodní kryt pod motor. Výhodu shledávám v ceně příslušenství. Ty věci prostě nejsou vůbec drahý, motorku to dokáže dostat zase o level dál, ať funkčností, nebo vizuálem a všechno je plug and play, za pár kaček.

Závěrem:

Po několika dnech v sedle Royal Enfield Interceptor Bear 650 je výsledek jasný. Tahle motorka je víc než jen retro šarm, který si hraje na scramblera. Je to poctivý stroj, který dokáže nabídnout dvě tváře zábavy, a to je na něm to nejpřesvědčivější.
Zatímco na asfaltu předvádí skvělé chování v zatáčkách a stabilitu ve vyšších rychlostech, mimo silnici se ukazuje jeho duch scrambleru pro dobrodružství. Na šotolině a lehčím terénu se chová naprosto jistě. Ta nezdolná jednoduchost a robustnost vám dovolí sjet tam, kam si s moderními, drahými stroji mnohdy netroufnete. Je to motocykl, který vás nenechá ve štychu a hlavně vás na každé cestě baví.


Royal Enfield vytvořil stroj, který není jen nostalgickým doplňkem, ale plnohodnotným partnerem pro každý den a každé dobrodružství. Pokud hledáte motocykl, který kombinuje ten klasický, hluboký zvuk dvouválce, design, který otáčí hlavy, a neuvěřitelnou jízdní nenáročnost jak v městské džungli, tak na prašné cestě, pak jste právě našli svého favorita.
Chcete motorku, která je stylová, spolehlivá a donutí vás jezdit s úsměvem, ať už jedete kamkoliv? Přesně to vám Bear 650 nabídne. Nehledejte dál, nic lepšího totiž není. Motocykly Royal Enfield jsou investice do čisté radosti z jízdy.

Je to teď a tady! A slibovaný easter egg? Všimněte si na fotkách, že jde o stejnou motorku, ale s jinými doplňky. Po návratu z výletu jsem si totiž pořídil svého Beara a ten je na jízdních fotkách od Jakuba Šindeláře. Až tak na mě zapůsobil. Miluju ho!

Text: Michal Jirák

Foto: Michal Jirák, Jakub Šindelář

www.remoto.cz