Začnu tím, jak jsem se k Impreze z Japonska, o které bude dneska řeč, vlastně dostal. Jakožto majitel Subaru WRX STI (MY2013) jsem po roce pocítil samotné splácení. Málokdo má 620tisíc, aby si takový auto koupil cash, takže i já jsem ho měl na úvěr. Ten jsem ale v jisté chvíli už platit nemohl a tak modrá Impreza musela z domu.
O té řeknu v krátkosti pár slov. Auto je to skvělý, brzy přijdete na to, k čemu je vlastně postavený a jasně to dává najevo. Je to opravdu stroj, který se rád točí a dá vám neskutečnou jistotu. Čistá stopa je jeho hlavní předností, není extrémně nedotáčivé, přes ručku funguje skvěle, stejně tak uzávěrka diferenciálu a nastavitelný mezinápravový diferenciál Subaru DCCD je prostě věc, kterou když se člověk naučí používat, funguje úžasně.
Subaru Impreza WRX STI, stink eye (MY 2013) / 2.5 turbo, 4 válec boxer, 221kw (301hp), 407Nm
Foto: Aneta Puteani
Není to auto na okruh, tam bych řekl, že se necítí úplně nejlíp. Motor nejede až tak šíleně, je znát váha a točit se vyplatí něco málo pod 6.000otáček. Je tu možnost nastavit si bliknutí diody a zvuk na otáčkoměru, které signalizují vámi přednastavenou hranici otáček - já měl nastaveno 5.800ot/min. Kde je doma, jsou okresky. Tam kraluje a když víte, jak s ní zacházet, poslouchá. Nevadí jí "drsné" chování, je na to postavená, cítí se tak jistěji. Není to příliš auto na delší cestování, je zpřevodované tak, že na dálnici ve 130km/h vidíte, jak padá ukazatel benzínu. Je jedno, jestli to člověk točí na okreskách do plných, nebo jede v klidu na dálnici, žere pořád stejně. Sedačky Recaro v té nejvyšší verzi jsou spíš pro hubeňoury, já to měl tak tak, abych se tam vešel.
Časem mi začalo i vadit, že když jsem potřeboval někam normálně dojet, žralo zbytečně moc, podvozek rozhodně nepoděkuje na pražských silnicích, váš zadek taky ne. No a tak nějak vám toho auta je líto. Ano, kdo chce opici, musí mít na banány...a já na ně přestal mít. Takže jsem se musel poohlédnout po něčem, co by přinášelo stejnou radost, ale za méně peněz.
Foto: Filip Kocábek
Jelikož v práci se mnou v kanceláři sedí ještě větší pacient na auta, Dan, pronesl jsem, že mám tenhle úmysl a Imprezu prodat a koupit něco jiného. Slovo dalo slovo a bylo mi nabídnuto Subaru WRX STI, model CG8 - tedy první model, po faceliftu, ale byl tam háček. JDM....tedy auto, dovezené z Japonska, s řízením na pravé straně.
Subaru Impreza WRX STI GC8 JDM / 2.0 turbo, 4 válec boxer, 206kw (280hp), 353Nm
Foto: Daniel Jiřík
První shledání
Pamatuju si, že první auto, co jsem viděl naživo s volantem vpravo byl Nissan Skyline GT. Tehdy pro mě bylo úplné sci-fi, že to tady u nás někdo dokáže vůbec řídit a popravdě mi to přišlo hrozně blbý. Nicméně, když se naskytla možnost mít tuhle Impezu GC8, která je podle mě nejhezčím Subaru "ever made", musel jsem to zkusit. Už jsem v ní jel předtím , ale jen jako spolujezdec. Než jsem ji koupil, musel jsem si to vyzkoušet. Světe div se, sedl jsem a jel, řadit levou mi nepřišlo ani divný a stěrače a blinkry, které jsou obráceně jsem si spletl jen jednou. To auto mě přesvědčilo během prvního roztočení motoru do limitu. Za jedna, za dva, za tři, člověk vůbec nevnímá okolí, ocelový zvuk od motoru zní, jako by v motoru ani nebyl olej, otáčky letí nahoru a na limitu je člověk okamžitě, to auto je naprosto extrémní, naprostej hardcore. To můžu říct i v tuhle chvíli, po vyzkoušení velkého množství aut, které jsem letos řídil, byť rychlejších, výkonnějších. Tohle zatím zůstává nejšílenějším autem, co jsem řídil a vlastnil.
Přihlášení na "bílé značky" není levnou záležitostí.
Co jste možná nevěděli je, že když se přihlašuje auto s pravostranným řízením, je potřeba projít spoustou procesů, schvalování od ministerstva dopravy, udělení výjimky pro provoz na našich silnicích. Mění se přední světlomety kvůli směru svícení a přidává se zadní mlhové světlo, které v Japonsku není povinností. Celý tenhle proces není levná záležitost, vyjde kolem 40tisíc korun.
Pětikvalt, dvoulitr a obří turbo zaručí, že se člověk nudit nebude.
Točí se do 8tisíc a táhne až do konce. To auto je opravdu beSTIe v pravém slova smyslu. Podvozek naprosto výborný, řízení tuhé tak akorát, u modelu 2013 je extrémně jemné a lehké řízení, z toho jsem někdy měl strach. Tenhle model má o téměř 300kg méně, než výše zmíněný. A je to znát, hrozně moc. Nezajímá ho, jestli jedete na rovině, nebo do kopce, letí to jako blázen. Jak mi řekl můj guru Matěj Knapp, když jsem ho vezl poprvé: "V tom by se dalo solidně rozsekat". No a měl pravdu, přece jen je to auto z roku 1999 a nějaké velké bezpečnostní prvky to nemá. Vlastně jen airbag ridiče, jinak nic. GC8 JDM má elektronicky omezenou rychlost na 180km/h, což nařizovaly dobové vyhlášky v Japonsku. Jak by kluci ze Subaru řekli "všechny rakety mají tachometr do 180km/h".
Nepomůže Vám tu ani žádný asistent, kromě ABS.
Jsou tady 4 kola, volant, stálý pohon všech kol, samosvor 4:44. Zůstává jediným modelem, které mělo na kapotě "násosku" ke cooleru a další dvě po stranách pro chlazení motoru. Další modely už tohle řešení nenabídly.
Každá projížďka byla zážitek, ale pozor, tohle auto neodpouští.
Tohle člověk pochopí, až když to auto řídí, až když pocítí, jak funguje a co vlastně umí. Já sám za sebe musím říct, že je vlastně dokonalý ve všech směrech včetně volantu vpravo. Patří to k tomu. Když jste tenkrát měli možnost koupit v Evropě verzi GT, bylo to podle slov mého kamaráda úplně jiné auto. Díky tomu, že je možné si tohle dovézt, člověk dokáže zacítit, co tehdy v roce 1999 měli možnost zažít jen Japonci. Časem získáte jistotu, přirostete k němu, věříte mu, ale pozor, neodpouští. Jakmile se člověk otrká, nemusí to dopadnout dobře. Pár krizovek jsem měl, které naštěstí dopadly v pohodě. Je dobré nemít strach, ale mít respekt a hlavně dávat pozor, nechávat si prostor, nepřeceňovat svoje schopnosti.
Vždycky ji budu milovat.
Já osobně si vždycky s autem vytvořím dost osobní vztah a vazbu. S Imprezou to bylo ale o něco silnější. Přece jen je ve všech ohledech zvláštní, speciální a nevšední. Impreza mi toho spoustu dala a já na ni budu vzpomínat jen v dobrým, budu jí navždycky milovat, tohle ani jinak být nemohlo.
Je čas jít dál.
Situace je, jaká je a někdy je potřeba trochu použít rozum. Rozhodl jsem se, že potřebuju daily auto, které nahradí stávající dvě. Tedy Imprezu a Saaba. Hledání to bylo vcelku intenzivní a moje volba padla na charismatický Ford Focus ST mk II. s pětiválcovým 2.5 litrem a turbínou. Tak teď už zase jen hltat kilometry a třeba se tu objeví další článek na téma "proč mám rád hothatche".
